Účinkují
Kateřina Brožová, Monika Absolonová, Roman Vojtek, Petr Štěpánek, Pavel Rímský, Petr Kostka, Václav Vydra, Václav Vostarek, Lumír Olšovský, Andrej Hryc, Mojmír Maděrič, Hana Holišová, Linda Stránská, Roman Škoda, Libor Žídek, Vlasta Peterková, Gala Macků, Bohuš Matuš, Jan Urban, Josef Oplt...
Délka představení: 2 hodiny (vč. přestávky) (včetně přestávky)
Popis
Lásko má, já stůňu ... legendární muzikál
Podle stejnojmenného filmu na motivy hry Jaroslava Vrchlického upravil Zdeněk Podskalský ml.
Kdo by nechtěl prožít alespoň jednu noc na Karlštejně? Teď máte jedinečnou příležitost ji strávit ve společnosti panovníka Karla IV. a jeho krásné ženy Elišky. Přijďte si s nimi prožít romantický příběh lásky v jednom z neslavnějších českých filmových muzikálů, který byl převeden do výpravného jevištního zpracování. Opět se můžete nechat unést dnes již nesmrtelnými hity Lásko má já stůňu, Do věží a řadou dalších.
Noc na Karlštejně napsal Jaroslav Vrchlický v roce 1883 ve věku 29 let. Ač mlád, dovedl velmi dobře pochopit vztah staršího krále Karla IV k mladičké manželce. Jeho bývalá láska, Sofie Podlipská (sestra Karoliny Světlé), totiž vzhledem k svému věku odolala svodům mladého básníka a jako náhradu mu vychovala svou dceru Ludmilu. A pak nemáme vzpomínat na staré, dobré časy ...
Hra byla poprvé uvedena o rok později v roce 1884 v Královském národním divadle v Praze a od té doby se udržela na repertoáru českých divadel bez větších přestávek.
Začátkem sedmdesátých let byl režisér Zdeněk Podskalský přizván na dramaturgickou poradu tehdejšího Filmového studia Barrandov. Historické látky čerpající z české historie byly v době normalizace považovány za nejméně závadné. Podskalský tedy navrhl Noc na Karlštejně; sám si napsal scénář a ke spolupráci přizval tehdy začínající umělce: hudebního skladatele Karla Svobodu a textaře Jiřího Štaidla. Vznikl film, který je možno bez přehánění označit za kultovní.
Nové vedení Hudebního divadla Karlín se rozhodlo uvést Noc na Karlštejně jako přepis tohoto filmu v roce 2004 v prostorách nádvoří Nosticova paláce. Pro velký úspěch se tento muzikál hraje dodnes.
KAREL IV. (1316 – 1378)
český král a římský císař
Jeho otcem byl český král Jan Lucemburský a matkou královna Eliška Přemyslovna. Vychován byl ve Francii na královském dvoře, v letech 1331 – 1333 jej otec vyslal zastupovat lucemburskou dynastii do jejích italských držav, od roku 1333 byl moravským markrabětem a zástupcem otce v Českém království, v roce 1346 se stal českým a římským králem, v roce 1355 byl korunován na císaře Římské říše. Jeho základním politickým cílem bylo vybudovat z Českého království přední stát Svaté říše římské. V domácí politice se snažil především o posílení postavení panovníka, dále o hospodářské zvelebení státu a kulturní rozvoj (založení univerzity, založení arcibiskupství, přítomnost zahraničních umělců, literátů a vědců). Podporoval dějepisectví ve snaze zaznamenat svoji vládu a také její přemyslovské kořeny. Karel IV. se zasloužil o vybudování řady hradů jako byl Karlštejn, Karlova mostu, chrámu sv. Víta, založil Nové Město pražské, dostavoval Pražský hrad, který rozšířil o Starý královský palác. Byl rovněž literárně činný (latinsky): napsal vlastní životopis (Vita Caroli), Život sv. Václava aj. Čtyřikrát se oženil (Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svidnická, Alžběta (Eliška) Pomořanská) a mezi jeho potomky vynikli především český a římský král Václav IV. a uherský král, český král, římský císař Zikmund Lucemburský. Karel IV. byl pro svůj přínos Českému království nazván v roce 1378, při posledním rozloučení, Otcem vlasti. Je pohřben v královské hrobce, kterou nechal postavit v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Alžběta Pomořanská (Eliška Pomořanská) (1347 – 1393)
česká královna a římská císaŕovna
Dcera Bohuslava V. Pomořanského a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra Velikého. Čtvrtá manželka císaře a krále Karla IV. Slavila svůj sňatek v Krakově r.1363, zřejmě jako šestnáctiletá. Měla urostlou postavu a vynikala mimořádnými fyzickými dispozicemi, o nichž současníci vyprávěli legendy (dokázala prý lámat podkovy). Manželství se ukázalo jako š?astné, i když si ji Karel IV. bral především z politických důvodů. Její zásluhou se císař dočkal dalších šesti dětí. Alžběta (nebo také Eliška, nebo? obě jména znamenala totéž) se snažila během svého života prosadit nejstaršího syna Zikmunda oproti nejstaršímu synu Karlovu z předchozího manželství Václavu IV. Byla korunována českou královnou r. 1363. Předtím však Karel dal korunovat českým králem svého dvouletého prvorozence Václava. Roku 1368 přijala Alžběta od papeže císařskou korunu. Císařovna přežila svého manžela o patnáct let. Sklonek života strávila ve svých věnných městech. Zemřela v Hradci Králové. Je pohřbena v královské hrobce v chrámu sv. Víta v Praze.
Arnošt z Pardubic (1297 – 1364)
první pražský arcibiskup
Jeho otec, vladyka, vlastnil kromě jiného také město Pardubice. Arnošt byl velmi vzdělaný, což mu otec umožnil. Studoval v Itálii čtrnáct let, na univerzitách v Padově a Bologni. Věnoval se především studiu církevního práva. Roku 1343 se stal pražským biskupem a o rok později pražským arcibiskupem (když Karel IV. založil v Praze arcibiskupství), jímž zůstal až do své smrti. S Karlem se setkal již za svých italských studií, kdy navázali přátelství, které se stalo trvalým. Zasadil se výrazně o založení Karlovy univerzity.
Cyperský a jeruzalémský král Petr
Účastnil se Karlovy svatby v Krakově, kde byl z politického důvodu. Hledal podporu u evropských panovníků pro své plány na křížovou výpravu do Svaté země. Získal předtím papeže Urbana V. a francouzského krále. Karel však byl prozíravý politik. Petrova mise tehdy skončila nezdarem, i když svou cizokrajností na svatbě velmi zapůsobil. (Výprava později skončila katastrofou.)
Bavorský vévoda Štěpán
Dolnobavorský vévoda Štěpán II. z rodu Wittelsbachů se roku 1363 zmocnil vlády v Horním Bavorsku, i když tato země podle dřívějších dohod měla připadnout braniborské větvi rodu. Ludvík Říman s bratrem Otou se obrátili na císaře Karla IV., aby jim zajistil jejich práva. Karel jim navrhl, aby oplatili stejnou mincí. A tak byla mezi těmito Wittelsbachy a Lucemburky uzavřena smlouva o vstupu do bratrského spolku. Bylo překvapením, že Štěpán se synem se při tomto aktu účastnili jako svědkové.
Svatováclavská koruna
Dal ji zhotovit Karel IV. ke svému slavnostnímu korunování na českého krále r. 1347. Korunu mu na hlavu vložil Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup. Král pak daroval korunu, jíž byl sám korunován, svatému Václavu, aby byla v určených dnech v Pražském kostele vkládána na hlavu jeho sochy. Král stanovil, že všichni čeští králové, jeho nástupci, mají být korunováni touto korunou a mají ji užívat jen v den své korunovace. Rovněž mají zaplatit pražské kapitule za pronájem této koruny tři sta kop, jež mají být vynaloženy ve prospěch kostela a kapituly. Koruna posléze byla uložena s ostatními korunovačními klenoty v kapli sv. Kříže na hradě Karlštejně. Dnes je v chrámu sv. Víta.
Karlštejn
Stavba hradu byla zahájena v roce 1348. Byl založen za účasti pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Během několika let byl hrad připraven pro pobyt Karla IV., který je doložen roku 1355. Karel IV. dohlížel na dostavbu a především výzdobu. (Vrchlického Noc na Karlštejně se odehrává r. 1363). Hrad měl být oslavou panovnického a říšského majestátu. Stavba hradu vrcholila samostatně opevněnou Velkou věží s kaplí sv. Kříže, kde byly uloženy svátostniny a říšský korunovační poklad. Kaple sv. Kříže byla vyzdobena 130 deskovými obrazy z dílny Mistra Theodorika. Stěny i strop kaple pokrývala zlacená výzdoba, do níž byly zasazeny polodrahokamy a skleněné čočky, které vytvořily na stropní klenbě iluzi hvězdného nebe. Již kronikáři Karlovy doby napsali ve svých záznamech, že není v celém světě kaple takové nádhery.
Carmen 3 h
Čas růží 3 h
Dracula 2 h 35 min
Jesus Christ Superstar 2 h 20 min
Mam´Zelle Nitouche 2 h 45 min
Noc na Karlštejně 2 h
Polská krev 2 h 45 min
Sestra v akci 2 h 50 min
